Polyvinylacetát (PVAc) je syntetický, netoxický termoplastický polymer, nejčastěji používaný ve formě vodné bílé disperze. Vzniká polymerací vinylacetátu za přítomnosti peroxidů. Po zaschnutí vytváří průhledný, pružný film a slouží jako lepidlo pro porézní materiály (dřevo, papír, textilie) a jako pojivo v interiérových disperzních barvách (latexové barvy) a stavebních tmelech. Z materiálu je možné připravit i licí hmotu. Obchodní název pro PVAc, který byl v bývalém Československu velmi rozšířen a stal se takřka synonymem pro bílé disperzní lepidlo, je Herkules.
Ve výtvarné praxi byl používán napříč všemi obory — v malbě, textilní tvorbě i sochařství v kombinaci s dalšími materiály.
a literatura
Vladimír Havlíček – Miloš Osten – Jaromír Šňupárek, Přehled plastických hmot, Praha 1959, s. 79.
Vladimír Svržek, Příručka pro nástěnné malířství, pomocná kniha pro průmyslové školy výtvarného směru : určeno pro malíře, malířské učně a pro žáky odborných škol, Praha 1961, s. 129, 133, 227.
Konrad Gatz, Z ateliéru Jana Hendrycha, Výtvarné umění XIII, 1963, č. 3, s. 126.
Vlastimil Boublík, Lití plastických hmot pro modeláře, Praha 1966, s. 145.
Miroslav Schätz, Polymery ve výtvarné praxi, Praha 1976.
Miloš Osten, Práce s lepidly a tmely, Praha 1986.
Josef Mleziva – Jaromír Šňupárek, Polymery výroba, struktura, vlastnosti a použití, Praha, 2000.
