Kabřinec je název tradičního stavebního materiálu. Označují se tak zobecněle téměř všechny keramické fasádní pásky, většinou vypálené do úplného slinutí. Surovinou pro jejich vytvoření jsou směsi různých zemin, především jílů. V moderní architektuře se kabřinec objevuje v podobě režného či glazovaného obkladu, převážně hnědé barvy, ve formě pásku.
Vhodnou vlastností kabřince je jeho výborná hydrofobita, pevnost, odolnost vůči kyselinám a mrazuvzdornost. Do širšího povědomí se kabřinec dostal především ve 20. století, kdy byl používán v exteriérech staveb k obkladu budov, případně také k dekoraci interiérů. V poválečném výtvarném umění se kabřinec používal jako podklad pro kompozice z jiných materiálů (např. pro kovový reliéf) a ojediněle také jako svébytný výtvarný materiál.
Pro reliéf Pythagorova věta použil kabřinec v roce 1967 Stanislav Hanzík (1931–2021). Reliéf je osazen v průčelí bývalé budovy základní školy na sídlišti Horní Ves v Chomutově. Kabřincem je obložena také budova TJ Slavia v Hradci Králové, jejíž stavba byla započata ve druhé polovině 80. let.
a literatura
Petro Petrovyč Budnikov, Technologie keramiky a žáruvzdorného zboží, Praha 1960, s. 86.
Libuše Vávrová, Nauka o stavebních hmotách, Praha 1961, s. 147.
Zdeněk Forster, Stavíme. Dlažby a obklady, Domov, 1982, č. 6, s. 57.
