Asfalt (bitumen) je směsí uhlovodíků, organických sloučenin a pigmentové složky uhlíku, která se získává ze zemní ropy nebo přírodních ložisek. Je to materiál, široce využívaný v různých průmyslových odvětvích. V umění, zejména v malířství,  byl asfalt ve směsi s oleji používán od 16. století.  Asfalt je charakteristický viskózní konzistencí, která tuhne při ochlazení. Asfaltová barva (známá také jako bitumenová barva) se v umění používá jako alternativa k tradičním malířským barvám. Bitumenové barvy mají tmavý, černý odstín a mohou vytvářet specifickou texturu na plátně. Umělci využívají asfalt pro jeho schopnost vytvářet silnou, neprůhlednou vrstvu a pro své specifické vizuální efekty. Olejová barva s asfaltem však nikdy nevytvoří pevný film a nevýhodou může být také její tendence silně krakelovat. V sochařství je asfalt využíván k vytváření textur, detailů nebo povrchových úprav soch. 

Asfalt  se používal i jako pomocný materiál při výrobě leptaných skel. Vytvářel vrstvu, kterou se pokrývalo sklo určené k leptání v kyselinové lázni. Asfaltem krytá část povrchu skleněné tabule zůstala nenaleptaná (tedy hladká a průhledná). 

Kombinaci asfaltu a epoxidu využil roku 1987 v plastice Kráčející chrlič Karel Nepraš (1932–2002). S asfaltem pracoval také Petr Říha (1953–2013), který jeho vlastností využil na dvojici objektů z roku 1989 s názvem Bratři. Mezi oficiálnímu uměleckými díly do veřejného prostoru nebyl materiál dosud identifikován.