Akvadurit je vysychavá světlá modelovací hmota, která našla uplatnění také ve výtvarné praxi. Podle použitého pojiva rozlišujeme dva typy této hmoty: roztokový a disperzní. Akvadurit R (reverzibilní) je roztokový typ, pojený ve vodě rozpustnými deriváty celulózy. Po vytvrzení je možné jej opět rozmočit a připravit k dalšímu použití. Akvadurit D (ireverzibilní) je disperzní typ modelovací hmoty, pojený polymerní disperzí na bázi polyvinylacetátu nebo polyakrylátu. Po vyschnutí už s hmotou není možné dále pracovat. Oba typy akvaduritu lze probarvovat ve hmotě i povrchově a strukturu upravovat rozmanitými plnivy (písky, pilinami apod.). Vytvrzenou hmotu je možné řezat, brousit, lepit, krájet a smirkovat. Její konzistenci lze upravit také přidáním malého množství vody a následným prohnětením.

Ve výtvarné praxi byl akvadurit univerzálním materiálem určeným zejména pro skicování a modelování. Známe však jeho použití také pro realizace rozměrných sochařských děl, určených pro interiér. Často se jednalo o díla, u kterých se počítalo s omezenou životností. V roce 1964 například sochař Vjačeslav Irmanov (1919–1995) z akvaduritu a pěnového polystyrenu vytvořil výstavní poutač. V restaurátorství byl akvadurit používán ke zhotovování chybějících částí plastik, dekorů a reliéfů.