Sololit je komerční označení pro masonit, dřevovláknitou desku (DVD) bez povrchové úpravy. Obchodní název je odvozen od jména producenta, kterým byl podnik SOLO Sušice. 

Dřevovláknité desky se vyrábějí od roku 1924 z vláken dřeva nebo jiných lignocelulózových materiálů s přídavkem lepidla a aditiv zlepšujících vlastnosti desky. K lepení se používají částečně i lepicí vlastnosti ligninu. Lignin má termoplastické schopnosti, tzn. že zvýšenou teplotou změkne a přeskládáním vláken se opět slepí v nové formě. Při tzv. mokré metodě se nepřidávají žádná syntetická lepidla. Soudržnost je dána uspořádáním vláken a jejich inherentními a adhezními vlastnostmi. 

Ve výtvarném umění našly různé typy dřevovláknitých desek využití zejména jako podkladové podložky pro různorodé malířské techniky. Větší formáty bylo nutné vyztužit. Sololitové desky sloužily také jako podložky pro velkoformátové fotografiky. Příkladem může být nezachovaná fotografika bratrů Pavla (nar. 1936) a Prokopa (nar. 1929) Paulových z roku 1973. Původně byla adjustovaná na sololitových deskách z vnější strany balkónu v estrádním sále domu kultury SONP v Kladně.