Sintrovaná (slinovaná, Harusova) mozaika se vyráběla v Jablonci nad Nisou nejpozději od poloviny 50. let 20. století. Výrobní postup využíval známou bižuterní technologii, při níž výrobek vzniká z prášku či skelné drti. Prášek živcového skla s barvivem a přídavkem pojiva (cukr, škrob, později deriváty celulózy) se ovlhčil asi 2 % vody. Takto vzniklá sypká směs se vložila do forem, ve kterých se vylisoval požadovaný tvar, a výlisky se posléze umístily do slinovací pece. Při teplotě 800–1000 °C došlo ke slinutí výlisku do podoby výsledného produktu.
Oficiálně byla sintrovaná mozaika veřejnosti představena na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu. V dobovém odborném tisku byla po celé 60. léta systematicky propagována jako ideální obkladový materiál. V bývalém Československu se ve velkých plochách uplatnila na fasádách veřejných a obytných budov, ale také jako materiál vhodný pro uměleckou tvorbu. Odolné mozaikové kostky s rozměrem 20 × 20 mm se průmyslově vyráběly do roku 1993.
V uměleckých realizacích najdeme sintrovanou mozaiku na jednom z nejznámějších mozaikových děl – kompozici Zdeňka Sýkory (1920–2011) na větracích komínech Letenského tunelu v Praze (1968–1969). Využívali ji ve své tvorbě také Miroslav Houra (1933–2006), manželé Jaroslava (1926–2013) a Jan Solovjevovy (1922–2014) nebo Karel Malich (1924–2019), který navrhl pro výrobní závod v Jablonci nad Nisou geometrickou plastiku obloženou sintrovanou mozaikou.
a literatura
J. A. Veselý, A New complement of modern architecture, Czechoslovak Glass Review, 1957, roč. 12, č. 5, s. 21–22.
Jaroslav Šmejkal, Glass mosaics – the building material of the future, Czechoslovak Glass Review, 1959, roč. 14, č. 5, s. 3–5.
Jiří Sasínek, Glass building mosaic, Czechoslovak Glass Review, 1961, roč. 16, č. 10, s. 316–320.
Karel Pelant, More colourful homes, more hygienic homes, Czechoslovak Glass Review, 1962, roč. 17, č. 4, s. 125–128.
Viktor Štefl, Využití skelné slinované mozaiky ve stavebnictví, Sklář a keramik, 1968, roč. 18, č. 9–10, s. 238
Irena Kučerová – Zuzana Křenková – Vladislava Říhová, Průzkum typologie skleněných kostek využívaných v poválečné umělecké mozaice, Průzkumy památek, 2018, č. 1, s. 133–148.
Petr Vaňous, Pražské mozaiky Zdeňka Sýkory, in: Výroční zpráva, Státní památkový ústav v hl. m. Praze, Praha 2001, s. 79–81.
Vladislava Říhová – Zuzana Křenková, Zápisy komisí pro spolupráci architekta s výtvarníkem a další prameny pro výzkum mozaik ve veřejném prostoru socialistického Československa, Zprávy památkové péče, 2017, roč. 77, č. 3, s. 303–313.
Irena Kučerová – Zuzana Křenková – Vladislava Říhová – Zuzana Zlámalová Cílová – Michaela Knězů Knížová, Typologie skleněného materiálu používaného pro mozaikovou tvorbu na území České republiky, in: Irena Kučerová – Zuzana Křenková – Vladislava Říhová, Česká skleněná mozaika. Historie, technologie, katalog exteriérových děl, Praha 2022, s. 131–165.
