Památník budování socialismu / Komunisté

Roku 1971 proběhla soutěž na Památník budování socialismu, ve které nebyla udělena první cena, druhou cenu získaly týmy Jiří Myszak – Radim Ulmann a Bronisław Firla – Bronisław Liberda, třetí cenu týmy Zdeněk Strnadel – Vladislav Gajda a Rudolf Vávra – Alfréd Návrat; žádný z návrhů nebyl dle poroty schopen realizace bez připomínek, o realizaci měl rozhodnout investor výběrem ze dvou týmů umístěných na druhém místě. Vybrána byla dvojice Myszak-Ulmann, jejíž návrh vycházel z tradičního, osvědčeného principu pylonu se symbolem vítězství, který doplňovaly realisticky pojaté reliéfy a pomníky významných událostí, přítomen měl být také motiv srpu a kladiva. Památník měl vzniknout z trvanlivých, reprezentativních a zároveň kontrastních materiálů žuly a bronzu, předpokládalo se dokončení v roce 1974. V květnu 1972 byla akce z politických důvodů pozastavena a bylo požadováno odvolání nepohodlného Myszaka. Ulmann si měl vybrat jiného spolupracovníka, což ale neučinil, a tak byla akce v září 1972 zrušena (Myszakovi vyplaceno za rozpracovanost celkem 133 tisíc Kčs).

Ačkoli se již při rušení původní zakázky uvažovalo o nové soutěži, roku 1974 bylo zhotovení pomníku zadáno zcela mimo soutěž brněnskému sochaři Miloši Axmanovi a architektům Rudolfu Spáčilovi a Jiřímu Kubínovi. Axman mohl duplikovat své sousoší pro Moravské náměstí v Brně (Komunisté, 1973), za jehož vysekání si Kamena Blansko naúčtovala 409 587 Kčs. Komise při kolaudaci ocenila vhodně zvolené měřítko do daného prostoru a připomněla původní záměr výstavby památníku, čímž vybídla k realizaci dalších etap. Nic dalšího však již nebylo realizováno, památník zůstal bez jakékoli textové složky, nakonec byl vypuštěn i symbol srpu a kladiva. Sousoší sloužilo ke slavnostnímu shromažďování a představuje zástupné alegorie tehdejší společnosti (revoluční dělník, atomový vědec a žena s družicí), avšak ve výsledku je prosto prvoplánových symbolů doby. Problematický je materiál – původně se v rámci soutěže trvalo na kvalitních a trvalých materiálech (žula a bronz), nakonec sousoší vzniklo z hořického pískovce, který časem zvětral a části sochy byly snáze poškozovány. Sousoší si získalo přezdívku Výbuch (spojení atomového záření a letící družice).

ZAO, fond: ČFVU – Dílo, Ostrava, Kniha zápisů z jednání komise pro spolupráci výtvarníků s architekty 2/1970–4/1971, 22. 12. 1970 (objednávka), 12. 1. 1971 (nominace), 9. 3. 1971

ZAO, fond: ČFVU – Dílo, Ostrava, Kniha zápisů z jednání komise pro spolupráci výtvarníků s architekty 5/1971–4/1972, 4. 5. 1971, 11. 5. 1971 (soutěž), 6. 10. 1971 (shlédnutí upraveného návrhu a řešení otázky materiálu porotou soutěže), 2. 11. 1971 (stížnost umělecké komise na jednání poroty bez přizvání komise), 30. 11. 1971, 8. 12. 1971 (zvýšení celkové částky na 2 miliony Kčs), 14. 12. 1971, 22. 12. 1971

ZAO, fond: ČFVU – Dílo, Ostrava, Umělecká komise pro spolupráci výtvarníků s architekty (kniha zápisů) 4/1972 – 7/1974, 2. 5. 1972 (pozastavení), 11. 5. 1972 (posouzení rozpracovanosti sochařské části), 16. 5. 1972, 23. 5. 1972, 13. 6. 1972, 17. 7. 1972 (žádost o vyhlášení nové soutěže), 27. 6. 1972, 5. 9. 1972 (storno původní zakázky a žádost o vypracování nových soutěžních podmínek), 19. 9. 1972, 21. 11. 1972

ZAO, fond: ČFVU – Dílo, Ostrava, Umělecká komise pro spolupráci výtvarníků s architekty (kniha zápisů) 8/1974 – 12/1975, 27. 8. 1974 (objednávka sousoší Komunisté), 3. 6. 1975, 15. 7. 1975

ZAO, fond: ČFVU – Dílo, Ostrava, kniha zápisů – Komise pro spolupráci výtvarníků s architekty 12/1975–11/1976, 27. 1. 1976, 15. 6. 1976

ZAO, fond: ČFVU – Dílo, Ostrava, kniha zápisů – Komise pro spolupráci výtvarníků s architekty 11/1976–1977, 14. 12. 1976, 21. 12. 1976, 7. 9. 1977, 16. 11. 1977 (kolaudace)

ZAO, fond: ČFVU – Dílo, Ostrava, složka dokumentace Památníku socialismu (soutěž)

ZAO, fond: ČFVU – Dílo, Ostrava, složka dokumentace sousoší Komunisté před areálem ubytoven NHKG

ZAO, fond: ČFVU – Dílo, Ostrava, Fotodokumentace výtvarných děl členů ČFVU, střediska v Ostravě, realizovaných v r. 1977

Spolupráce výtvarníka s architektem, přehled prací za rok 1977, Praha 1977, s. 276.

Zdeněk Čubrda, Miloš Axman, Praha 1988.

Petra Ponzerová, Sochařství v Ostravě-Jih, bakalářská práce, Filozofická fakulta Ostravské univerzity 2006.

Marie Šťastná, Socha ve městě. Vztah architektury a plastiky v Ostravě ve 20. století, Ostrava 2008.

Marta Vosečková et al., Ostrava. Architektura – Sochařství – Malířství, Ostrava 1991.

Ostravské sochy. Databáze uměleckých děl v architektuře a veřejném prostoru města Ostravy, dostupné z: http://www.ostravskesochy.cz/dilo/688 (citováno 9. 10. 2016).